Libi.bloger.cz (») | 25. 10. 2014 | přečteno: 1613×
To kafe z mé pusy letělo nejen na stůl, ale i na zem. Záchvat smíchu se nedal zastavit. Třiadevadesát na krku a ona je švorc. Povídám jí: "Babi, vždyť si toho měla plný pokoj". Zakroutí hlavou: " Už nic není...enem zbytky.". "A co na půdě? Tam máš tři krabice.", nedám se odbýt. Jenom se zamračila: "Všecko je pryč. Nic mi nezbylo. Musím do práce." číst dál