Stereotypní představa, že výborné známky ve škole vedou k úspěšnému pracovnímu životu, je ta největší vzdělávací hovadina v dějinách lidstva.
S vysokoškolským diplomem, jsem dvakrát dělala v prosperujících firmách bývalých opravářů televizí. Nedávno se zase kamarád podivoval, jak to, že ten debílek ze základky vede úspěšný servisní podnik. A když se rozhlídnete, určitě najdete další a další příklady. Tito lidé byli totiž efektivní už na škole.
Osobně jsem si to vyzkoušela při zkoušce ze statistiky. Kamarádka se na ni připravovala intenzivně 14 dní. Já jsem toho odpoledne s hrůzou zjistila, že můj termín byl zrušen a mohu jít pouze v září nebo následující den. Zvolila jsem pokus. Místo abych se prokousávala celou noc haldou přednášek a knih, rozhodla jsem se být efektivní. Večer jsem s podobně postiženou kamarádkou věnovaly pobíhání po kolejích a shánění zadaní. Pak jsme musely najít někoho, kdo to má vypracované a vysvětlí výpočty. Kolem dvanácté jsme šly s klidnou duší spát. Druhý den jsem napsala zkoušku za 2 a kamarádka za 3. Ve statistice sice končím s váženým průměrem, ale po pravdě, ani ten nepoužívám. Pro zajímavost doplním, že ta učenlivá kamarádka byla za svou 14-ti denní přípravu ohodnocena na 3. Kdo byl tedy úspěšnější?
Pamatuji si jedničkáře ze základky, kteří nezvládli přechod na gympl. Znám premianty z gymplu, kteří dělají tak akorát ve státní správě. Červeně odiplomované kolegy většinou nenajdete jako majitele či manažery úspěšných firem či projektů (Všude však existují vyjímky.). Tito lidé se pořád snaží zapadnout do škatulky a dělat věci správně. Ti za nimi se naučili občurávat systém, používat fantazii, jít do rizika, nést následky a hlavně hledat jinou, efektivnější cestu.
Co tedy budete chtít po svých dětech? Aby Vám nosily jedničky z rakouskouherského vzdělávacího systému? Nebo aby přemýšlely jak být efektivní? Jak věnovat čas tomu, co je opravdu baví? Jak se naučit myslet "out of the box"? Jak je podpořit, aby se nebály riskovat? Jak je učit osobní zodpovědnosti za zvolenou cestu? Jak je učit věřit si?
Samozřejmě, všichni jsme přežili ten rakouskouherský vzdělávací systém. Ale chceme, aby naše děti přežívaly, nebo byly šťastné? A pokud chcete přemýšlet ještě dál, zkuste si poslechnout tohoto kluka:
https://www.youtube.com/watch?v=h11u3vtcpaY
Liebe LIBA
PS: "..a když se budeš pěkně učit a nosit jedničky, budeš pak mít pěknou a dobře placenou práci práci." Třeba u svého spolužáka, který od tebe vesele opisoval celých 8 let.:).